...Veni, vidi, cookie...

Vánoční štóla

23. prosince 2008 v 0:04 | Terezka |  Moučníky
Ano, chtělo to pauzu od sladkého, ale ještě štólu...mojí premiérovou. Jak jsem už říkala, letošní dárky k těm svátkům, jejichž jméno nechci stále omílat dokola, budou pouze jedlé. A tento konkrétně je pro naše a pro bráchu se švagrovou. Říct to můžu, neboť jsem jim ji už předala a co s ní udělají...nechám na nich samotných. Snad bude chutnat alespoň tak, jak chutnala její výroba. Mně totiž stačí všechna ta jídla připravovat, konečná konzumace už není zase takové hobby. I když...záleží...

Štóla je Šárčina, takže pokud budete chtít kouknout na originál, neváhejte. Moje obrázky a stručné, nechce se mi říkat Gordonovské (ale někdy mě to napadne), komentáře se s jejími mistrovskými profi fotkami a poeticky poskládanými slovy nedají rovnat. Ale já si za svou tvorbou stojím a dělám jí minimálně s takovým nasazením, jako Šárka. A tady se teda se Šárkou srovnávat troufám :D

Ingredience: (2 velké štoly)
1 kg hladké mouky
2 kostky droždí
100 g cukru
10 g soli
2 vejce
125 ml mléka
2 kostky másla (1 a ½ kostky do těsta, ½ kostky na potření upečených štól)
200 g rozinek namočených v rumu
100 g kandované citrónové a pomerančové kůry
200 g nasekaných oloupaných mandlí
moučkový cukr na posypání

Postup:

Nejdříve si připravíme kvásek, a to tak, že ohřejeme trochu mléko, přidáme 50g mouky a 10g cukru a nadrobené droždí. To je pohoda, to zvládne i blondýna od Doboše.
Přikryjeme utěrkou a necháme vzejít.
Do jiné mísy nasypeme prosátou mouku, přidáme sůl, cukr a promícháme. Vyklepneme dvě vejce, nastrouháme máslo a přilijeme kvásek.
Ti, kdo vlastní robot, jako Šárka a Nigella, použijí jeho síly. Ostatní zapojí svaly a máknou si. Uf, je to fuška...bicepsy, trapézové a deltové bolí, musculus quadriceps femoris zatnutý tak, že být podlaha ze skla, už je na ní pavučina... musculi obliqui abdominis externi tvoří skoro pekáč buchet, i když normálně je tam Michelin, a to nemluvím o tom, který se uděluje za odměnu...
Ale dobrá věc se podařila a těsto vypadá (skoro) jako Šárčino.
Posypeme moukou, přikryjeme utěrkou a dáme na teplé místo, třeba na pec nebo zapnutý motor na dvě hodiny kynout.
Po vykynutí vypadá takhle.
Majitelé robotu vrátí těsto zpátky do jeho rukou (metel) a zapracují do něj mandle, rozinky a kandovanou citrusovou kůru. Já už bych to v míse nezvládla, tak jsem těsto vyklopila na pracovní desku a vše do něj zpracovala ručně. Není nad manuální zručnost :)
Z těsta vytvarujeme dva válečky.
Přikryjeme utěrkou a takhle, na pracovní desce, necháme ještě 20min nakynout. Říkám pracovní deska, ale já tam slyším...stůl.
Válečkem delší stranu štóly rozmáčkneme a přehodíme ladně přes nevyválenou stranu.
Zase zakryjeme utěrkou a necháme 30min odpočinout.

Pak přesuneme na pečícím papírem vyložený plech a zasuneme na 30min do trouby vyhřáté na 170 stupňů. Potom troubu stáhneme na 140 stupňů a dopékáme cca 20min. Stáhneme teplotu. A také kalhoty, brod už je v dohledu.
Ještě horkou štólu po vytažení z trouby důkladně, do všech světových stran, potřeme rozpuštěným máslem.
A důkladně posněžíme moučkovým cukrem. Třeba se modře zajiskří...Necháme vystydnout, zabalíme do alobalu a těm, kdo štólu obdrží řekneme, ať ji v alobalu nechají a rozbalí si ji za 2 týdny, třeba.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 burmajones burmajones | E-mail | 23. prosince 2008 v 10:18 | Reagovat

:-) jakože  to nejím, tak to vypadá moc hezky tewezko

2 Terezka Terezka | Web | 23. prosince 2008 v 20:46 | Reagovat

jakože to nejím, tak děkuju :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama