Kdybych měla říct, co nemám ráda, tak je to máslo, růžičková kapusta, fazolky na smetaně a segedínský guláš.
Pojďme se zastavit u posledně jmenovaného.
Myslím, že mnozí z Vás žijí či žili v domnění, že tento pokrm pochází z města u srbsko-rumunských hranic, ze Szegedu. Omyl!
Pokrm z vepřového masa dušeného v zelí, paprikou a smetanou je odvozen od maďarského Székelygulás. Tak jej připravují lidé na severovýchodě Sedmihradska, takže guláš by se měl jmenovat sekelský, nikoli segedínsky. Čert, aby se v tom vyznal.
Jelikož děti mají jíst vše, tak jsem se překonala a i přes můj odpor k výše jmenovanému, jsem jim guláš připravila a musím říct, že když jsem ochutnala, tak se třeba časem dopracuji k tomu, že si jej s chutí dám i já. Chutnal totiž znamenitě.
Ingredience:
vepřová plec
sádlo
kmín
sůl
cibule
kysané zelí
paprika
Postup:
Maso očistíme od případného tuku a pokrájíme na menší kostky. Posolíme a okmínujeme (já používám kmín mletý). Na rozpáleném sádle necháme orestovat cibulku na kostičky, ke které přidáme maso a necháme zlehka opéct.
Orestované maso zalijeme vodou a necháme chvilku dusit.
Když je maso pěkně skoro měkké, přidáme 2/3 kysaného zelí a sladkou papriku.
Promícháme, doplníme případně tekutinu a necháme ještě dusit, aby se maso takřka rozpadalo a zelí změklo.
Před koncem vaření do hrnce přidáme zbylé zelí, které zůstane pěkně křupavé a zahustíme zakysanou smetanou ve které jsme rozmíchali trochu hladké mouky.
Mouka potřebuje ještě chvilku provařit, takže jí její čas dopřejeme a zatím si připravíme přílohu.
Já jsem zvolila tarhoňu, můžete však určitě podávat s knedlíky či nočky.
Na talíři ještě ozdobíme kopečkem zakysané smetany.
Daniela | 
Zde hledá 
Segedín není opravdu můj šálek kávy. Nejedla jsem ho ani v době, kdy jsem jedla maso. Mám ho spojený s jedním velmi negativním zážitkem, takže pro mě bude segedín (sekel?
asi navždy zatracen.